Morlaix neboli "to město s viaduktem". Ráno jsme se sem dokodrcali vlakem, nasyceni čokochlebem jsme seběhli ulicemi až k přístavu a historickému centru. Milá a usměvavá paní v tourisme office nám dovolila nechat si batohy u ní, podarovala nás mapičkou a dokonale nám naplánovala další dopravu. Až na mou bolavou patu a zataženo to bylo vážně žůžo. Času jsme ale měli díky francouzské dopravě docela nazbyt a tak jsme hodinku čekali před kostelem a pozorovali pohřebáky, posléze pak i uplakané příbuzné a já se snažila ze všech sil nesmát, přestože a nebo právě proto, že jsme se bavili o pohřbívání zaživa. Ochutnali jsme makronky a odfrčeli autobusem v dál...
Žádné komentáře:
Okomentovat