Tak. Dojeli jsme sem busem plným dětí za velmi pochmurného počasí.
Než jsme se zabydleli v tříhvězdičkovém kempu obehnaném hortenziemi (po cestě do nějž jsme se opět zatoulali), poslední turisté se rozprchli a hned vzápětí je následovali mraky a na nás vykouklo sluníčko. Nestačili jsme koukat, krom místních jsme úplně sami bloumali uličkami zalitými zlatým světlem a poslouchali všudypřítomné vrány a kavky. Sečteno a podtrženo, Locronan byl jednoduše dechberoucí a trumfl i Vitré.
|
Průvodkyně do kempu si nás zapisuje do knihy návštěv. |
|
Ne všechno francouzské je vkusné :D |
|
Pohled na moře. |
|
A ráno zase o kus dál... |
Žádné komentáře:
Okomentovat