Edinburgh
Zjištění:
Řízky nevydrží tři dny.
Ve Skotsku je občas opravdu trochu chladněji.
Zkontrolovat baterky do foťáku před cestou není špatný nápad.
Zkontrolovat baterky do foťáku před cestou není špatný nápad.
Z Londýna jsme vypadli tuším megabusem ve 22:30 a v 7:15 ráno konečně stavíme na Edinburgh Bus Station. Batohy si necháváme ve skříňce. Já chvilku stresuju ohledně nabíjení mobilu a toho jak to všechno stihnem a co teda bude a nebude, prostě hysterie vrcholí...
Nakonec se podle mapek uzmutých na nádraží vydáváme vstříc chladnému dni (hned lituju, že jsem si nevzala víc vrstev z batohu). Díky mému orientačnímu (ne)smyslu jsme se nakonec záhadně dostali na Calton hill, odkud se naskytl naprosto neuvěřitelný, sluncem pozlacený pohled na celý Edinburg. Chvilku jsme se procházeli po parku s rozhlednou (zavřenou), muzeem (zavřeným) a Nelsonovým monumentem (monumentálním). Nakonec jsme se rozhodli pro sestup k historickému centru (díky výhledu už jsme se aspoň shodli na tom kudy), po cestě potkali a prolezli hřbitov slavných (ne, že bych někoho znala), prošli kolem nádraží a udělali si pauzu u krmení veverek a racků u Scott Monument. Zamrzelo mě, že galerie, která je podle mých informací v Edinburghu zadarmo, otvírala až v pozdních dopoledních nebo odpoledních hodinách a nepasovala nám tak moc do plánu.
Kvůli výši vstupného jsme si nakonec tak trochu odpustili nejen hrad, ale i Holyrood Abbey, ale i tak je ve městě na co se koukat. Krom polemizování o koupi kiltu v suvenýrech, lemujících snad celou cestu od hradu k panství, jsme se nakonec stavili v čajovně na koláč a místní čaj s mlékem, doporučuju! Nakoukli jsme do St.Giles cathedral a do "předhradí", kde se chystaly tribuny, na nějakou místní akci, nejspíše dudáckou. Jo a WC bylo zadara! :3
Odpoledne odjíždíme směr Jedburgh. Trochu jsem to neodhadla se svým apetitem, nestihla sníst tuňáka a tak ho vezu otevřeného s sebou. Cesta busem (7.30 liber) trvá nekonečně dlouho (dobře, jen skoro, zhruba 2 hodiny). K našemu štěstí je vstup do Jedburgh abbey jen do pěti hodin a my přijíždíme pozdě. No co, posvačím tuňáka a jdeme na obhlídku i tak, přeskočit plot ještě není tak těžký, i když mám nahnáno. Ale když už je člověk tady...
Plán odjet ještě ten den do Melrose narušuje fakt, že podle jízdního řádu jede tím směrem snad jediný bus denně. Samozřejmě ne teď. Takže první příležitost stopovat. Víceméně hned nám staví auto, otec a syn, neuvěřitelně milí a ochotní. Dostáváme tipy kam na výlet všude po okolí a kde mají nejlepší fish and chips. Máme to s dovážkou až do domu a pánové nám zastavují před bránou kempu v Melrose. Ten stojí skoro 20 liber, jsme jediní zoufalci se stanem (místní si potrpí spíš na karavany), ale alespoň nabíjíme mobily, baterky do foťáku a konečně přijde taky na očistu. Ještě ten večer se jdeme podívat k Melrose abbey a taky vyzkoušet doporučené bistro. První den ve Skotsku je za námi!
PS: omlouvám se, ale fotky nejsou popořadě
Jedburgh
Zase Edinburgh
Žádné komentáře:
Okomentovat