Bude to skoro rok, co jsem odjela na Erasmus do Walesu a tak se mi tak nějak začalo stýskat. Usoudila jsem tedy, že bych se mohla postupně doházet zbytek fotek.
Fotky z Beaumaris teda stojí za starou belu (spíš ani za tu ne, ať už to znamená cokoliv), berte je teda prosím spíš dokumentačně, než z estetické stránky, ale nemůžu je sem nedat, na to to bylo moc kouzelný místo. Jednak samotné městečko s nádherným hradem, vodním příkopem a atmosféru dodávajícím podzimním listím, ale taky jedno tajný-netajný kouzelný místo. Na focení jsem si ale nevybrala nejlepší čas, bylo šero, pozdě odpoledne, pod mrakem a tak jsou fotky šedé, zašuměné nebo rozmazané. Úplná katastrofa jsou pak ty z lesa, kudy jsem se prodírala objevovat Beaumaris maison - opuštěné zarostlé sídlo. Moc z něj pravda nezbylo, stejně jako z mého foťáku po tomto výletu (ať už mu neudělalo dobře počasí, stáří a nebo nějaká kletba starého domu), ale ten pocit objevování zapomenutého - za ten to sakra stálo! Chtěla bych se tam někdy vrátit, za lepšího počasí, s fajn foťákem a se stativem...
