Nikdy nevím, co sem psát, jak článek nazvat a jak okecat ten úžasný proces tvoření, co mě tak naplňuje. Chtěla bych moje nadšení a zápal sdílet, stejně jako bych chtěla lidem ukázat, co jsem vytvořila a na co jsem hrdá, co se mi povedlo. Jen bych se asi měla víc zamyslet nad formou. Obecně by tento blog chtěl dost překopat, ale má to pro mě smysl absolvovat? Mám ho vůbec dál udržovat? Buď bych se mu měla věnovat víc a nebo se na to vykašlat, takové polovičaté cosi není k ničemu. Ani mě, jako platforma pro sdílení, protože jsem z jeho formy, tak jak je, momentálně dost zklamaná a spíš mrzutá, ani není k ničemu těm pár lidem, co sem zavítají - co jim má přinést? Uvažuji (a jak víme, u úvah to zůstane), že vytvořím nový blog nebo stránku, promyšlený, ne nahodilý jako tento, a zkopíruji tam vybrané věci odtud, předělané, lépe publikované. Je to ale napůl taková zbabělá myšlenka, protože se mi nechce zachraňovat a vylepšovat tento, je to utíkání, můj největší zlozvyk.
Asi bych se obecně měla zastavit a promyslet si, co v tvoření a v životě chci, kam mířím. Zatím zběsile pluji, vyhýbám se skaliskům a pirátům a pro samotnou snahu o přežití nevím, jaký je cíl plavby. Nebo je cesta cíl? Pak bych se měla naučit být se současným stavem věcí spokojená.
Meh, bleh...zas nepíšu nic o tom, o čem jsem psát chtěla :D Totiž o mých nových výrobcích (nemám ráda to slovo, neexistuje lepší označení?). Postupně a dost nesměle tvořím, nebo spíš zkouším tvořit, věci, které by, až jich bude dostatek, měly tak nějak přerůst v něco, co by vytvořilo obsah, formu, styl mého vysněného obchůdku. Tak nějak se k němu všechno v mém životě podvědomě ubírá, protože je to zatím jediná věc, u které si myslím, že bych ji skutečně chtěla. Navrhovat, vyrábět a šít a následně prodávat, zpočátku veskrze online, šperky, oblečení a další doplňky s jakousi přírodní tématikou. Věci inspirované stylem mori-kei, naturak-kei, dolly-kei, strega, shabby-chic, romantické, vintage. Věci inspirované folklórem, pohádkami, lesy a loukami, pohodlné, přírodní, roztomilé, praktické a estetické. Něco, co sama ráda nosím. Pro představu můžete mrknout na moje nástěnky na Pinterestu - Mori girl, Clean/NaturalMalá zlá kouzelnice .
Zatím to neumím úplně pojmenovat jedním slovem a sdělit ten koncept ostatním, i když je to v mé hlavě dost konkrétní, alespoň vizuálně. Prodávala bych svou tvorbu a pak taky nějaké vybrané vintage a second-hand kousky, věci po babičkách z vesnic. U každé věci, by bylo značeno, zda je "hand-made", "thrifted" nebo "vintage". Pohrávám si i s názvem a logem - "Brambles". No, ale je to takový dlouhodobý sen/záměr. Nechám to zatím zrát :)
Můj velký problém a bariéra ale je, že se stydím. Nevěřím si a velmi snadno se nechám odradit. Nedovedu se prezentovat, nejsem si jistá, že to, co dělám, se bude lidem líbit a tak se jim to ani nesnažím v dostatečné míře ukázat (viz ta "polovičatost" a nerozhodná opatrnost ve sdílení věcí třeba tu na blogu...jen tak, aby se neřeklo, ale ne pořádně). Jsem asociál a tak ani nemám moc komu. Postrádám kontakty a nedovedu si vybudovat základnu nadšenců pro to, co dělám nebo kamarádu, co mají rádi stejné věci jako já. Pořád čekám, až to bude moje vyrábění dost dobré, až toho bude dostatek, protože všechno, co zatím dělám, jsou takové osamělé drobečky, něco zkusím a hned jdu na něco jiného, protože "tohle by očividně šlo, ale ještě jsem nezkusila támhleto...". Já nevím, nedovedu se věnovat jedné věci - vyrábět třeba určitý konkrétní typ tašek nebo se zaměřit na šperky z metal clay nebo ručně pletené ponožky. Prostě neumím radikálně zúžit záběr a zájem, přestože přesně to prodává - když si lidé můžou vybrat z většího množství víceméně podobných nebo alespoň spolu souvisejících produktů. Nějaký ucelený koncept, to je to, co mi chybí, "souvislost", "ucelenost", "zaměření". Já dělám od všeho něco a nic pořádně. A ještě si taky nejsem jistá, zda to má smysl, zda tomu věnovat čas, a tak si na to moc času nenajdu a proto pak nemám "dost věcí" a začarovaný kruh se uzavírá. Nemám dost sebedůvěry vrhnout se do něčeho naplno.
Ale ani o tomto jsem nechtěla prapůvodně vůbec psát. To tak samo přišlo. Píšu, co mi přijde na mysl, jinak bych sem nenapsala nikdy nic :D Chtěla jsem sem jen vystavit tyto dva kousky. Nové teplé čelenky na uši. Hnědá, dvojčecí k dřív vytvořené zelené, které byla součástí háčkovaného setu, na který můžete mrknout tady. Zelenou čelenku jsem taky upravila - původně to byly klapky na uši, ale nelíbilo se mi, jak v nich vypadám, takže je z nich čelenka :D Obě jsou háčkované, podšité zbytky teplounkých látek, co jsem našla v domě, opatřené gumou, takže se krásně přizpůsobí hlavě. Navíc, vzhledem k tomu, že guma je vzadu a je vesměs tenká, dají se nosit i "pod vlasy" a nezvedají je vzadu jako tlusté, pletené čelenky. Hnědá čelenka je na prodej, nebo s tím záměrem alespoň byla tvořena, zelená je moje :)
No a pak tu jsou tyto super hyper kraťásky ze zbytků látek po sestřiných slovanských kostýmech. Tvoří je několik druhů vln, manšestr a khaki silnější plátno. Kraťásky mají dvě kapsy, jsou na gumu a mají podšívku - ideální na jaro a podzim, na punčocháče nebo k nadkolenkám, k tweedovému sáčku a oxfordkám :)
Žádné komentáře:
Okomentovat