Prvně jsem si po sto letech konečně něco uvařila a neládovala jsem do sebe tak nezdravá meníčka z restaurace - podusila jsem si a uvařila na cibulce jáhly, přidala tuňáka, zeleninu, česnek, pepř a citronovou šťávu a ozdobila rukolou. No jen na to barevný jídlo člověk pohleděl a hned jsem se cítila zdravější! :D Posléze, posilněná, jsem opravovala vintage tašku po babičce, pak kapsy u sukně, co jsem ji nedávno došila, inu trochu jsem šila a trochu párala.
Následovalo improvizované vyrobení cedulky na vrata kotelny (se snahou splňovat maminčin požadavek "estetické"), nesoucí nápis "VLAŠTOVKY - NEZAVÍRAT!" (snad to už po doplnění té pomlčky zní o něco méně tak, že by neměly zavírat ty vlaštovky), vytvořené z toho důvodu, že se nám v kotelně ti opeření mrňouskové uhnízdili - a už mají maličký!
Načež jsem podnikla napůl spontánní, trošku zlodějský výlet k Moravským Knínicím - na slunečnice! Byla jsem varována, že už je po nich, a ono i v podstatě bylo, ale já měla odkoukáno z autobusu, že jsou na krajích ještě maličký mladý nedomrlátka, co právě krásně kvetou. Tak jsem jich pár ukořistila. Stihla jsem pak hned následující autobus, co mi jel za půl hodiny a ještě jsem mezitím našla zvířecí pohřebiště, tedy spíše nějakou liščí jídelnu nebo tak něco, s fůrou kostí. Přiznám se, že jsem si jich pár vzala domů - maminka moc potěšená nebyla a já to v podstatě naprosto chápu, nehygienické a tak. Ale vyvařím je a pak snad s tím nadělením něco podniknu a konečně se pustím do těch dlouho plánovaných kostěných šperků a ozdob.
Kytice kradených slunečnic si přímo říkala o kontrast v podobě jeřabin nebo nějakých jiných červených mrkavých bobulí či kvítků. No a jeřabiny máme na zahradě (a na rozdíl od loňska na nich i sem tam něco visí), takže volba byla jasná, ale moc použitelných do vázy jich nebylo, vzhledem k tomu, jakým způsobem na větvích rostou, proto jich je ve výsledné kytici poskrovnu, ale zato jsem přidala vratič a jakýsi přírodní kopr? Vskutku nevím, co to je, poučte mě :)
