Pidlimája: Eko batika aneb přírodní barvení látek

Tak! Poprvé. Takže žádné zaručené návody, to musíte jinam.

Konečně jsem se hecla a jednou takhle v podvečer jsem se rozhodla vyzkoušet přírodní batiku. Dotáhla jsem na dvůr vařič, nachystala propriety a vyrazila do přírody. Oškubala jsem všechno, co mi padlo do oka a šupajdila domů, celá natěšená.

Sluníčko už se pomalu chystalo na kutě, tak jsem vařila pod slaboučkou žárovkou a připadala si jak čarodějnice připravující zákeřný lektvar. Ani černá kočka nechyběla. Ani smrad.

Den předtím jsem se odvážila si v obchodě koupit kamenec, aby mi to líp chytlo a tak jsem ho do hrnce taky trochu šupla. Plátno jsem vyvařila v octu, pokladla poklady z procházky, namotala a omotala. Šup s tím do hrnce!

Většina se nechytla, což se dalo čekat. Příjemně překvapil žlutý karafiát, dobrou pověst potvrdil černý bez, ostružiny i cibulové slupky. Překvapením bylo kari koření a sypaná paprika.

Musím se poptat, jestli někdo nepěstuje eukalyptus (ale to se v našich podmínkách asi moc nedá, co? :D), má údajně barvit úžasně! A příště kopřivy, ořechy, červená řepa, černé fazole a houby - některé taky barví! Jo a nesmím zapomenout na rez. Takže...kde je poblíž nějaká skládka?

Výsledky:

Bobule jsou jistota.

Kari, paprika, cibule...ostatní nechytlo.

Z maminčiny zahrádky se osvědčily snad jen karafiáty.

Pokus o batiku, 30 minut v lázni s černým bezem, ostružinami a kakaem.

Předtím a potom. Čistě experimentální pokus a zjištění: lze barvit silonky! Takže příští várka bude batikovaná a možná půjde do obchůdku, pokud se vydaří. A konečně taky nebudu muset shánět nesehnatelné.